Papír nebo realita?

8. december 2016 at 18:39 | Jane |  Zamyšlení
S novou školou nepřichází jen noví lidé, ale i noví učitelé, nové předměty a nové způsoby hodnocení. To mě donutilo se zamyslet, něco jsem si uvědomila - proto píšu tento článek.

V 6. ročníku mi přibyl nový předmět - fyzika. A vzhledem k tomu, že já prostě nejsem ten matematický typ člověka, nemám z tohoto předmětu úplně nejlepší známky nicméně fyzice jako takové rozumím. Někdy si říkám, že škola není o známkách, notak, přece původní smysl již starých škol byl připravit lidi na život, na to, jaké je to doopravdy. Ale někdy se to zdá, jakoby se ta hlavní myšlenka úplně vypařila. Dlouho do noci se učíme nesmyslné definice, které sice na zítřejším zkoušení bezchybně odříkáme, ale rozumět jim nebudeme a neodneseme si z toho nic jiného než nedostatek spánku. Na konci školního roku všichni jedeme na 120%, jen abychom si vylepšili známky - ale opravdu na nich tolik záleží? Totiž, ano, je to krásný pocit, vidět tu jedničku a plný počet bodů na testu, ale něco jiného jsou správná tvrzení, která jsme na ten papír napsali a to jak dané věci opravdu rozumíme a chápeme ji, jestli ji vůbec chápeme. Chci tím říct, že ikdyž já rozumím fyzice a vím jak co chodí - což si myslím, že je to hlavní, co bychom si měli ze školy odnést - dostávám z ní špatné známky, jelikož vyhořím na nepřesných definicích pojmů apod. Ptám se tím - je to opravdu tak důležité? Je to obyčejné číslo vážně důležitější, než naše opravdové vědomosti? A možná, i se svými trojkami s fyziky, orientuji se v tom předmětu mnohem líp, než kdejaký jedničkář od nás ze třídy, který sice bude mít krásné vysvědčení, ale nic z toho v mozku. Prostě, žáci - učte se věci tak, abyste je chápali, učte se věci tak, abyste jim rozuměli a dokázali je využít v reálném životě a nejen v tom školním - učitelé - proberte se a řekněte si co přijde důležitější vám samotným, co si myslíte, že budou studenti opravdu potřebovat a čemu budou rozumět. Možná jednou už škola nebude o další kouli z matiky, možná, že se i dostaneme zpátky k původní myšlence a bude tu škola která nás věci naučí nejen na písemku, ale i do života. A tím neříkám že matematika, nebo i fyzika nejsou důležité předměty - tím jen říkám, že by se tyto předměty možná měly učit, nebo známkovat jinak, tak aby známky souhlasily i se znalostmi studentů. Měla jsem jednu skvělou učitelku na angličtinu. Přišla a začala s námi mluvit. Protože o tom prostě angličtina je. Na co jsou nám slovíčka, když z nich neumíme sestavit věty, na co jsou nám písmena když z nich nedovedeme poskládat slova? A řeknu vám, že za ten rok jsem se naučila mnohem víc, než za všech svých pět roků angličtiny dohromady - protože jsem své znalosti používala.


Teď na konci mi došlo, že to celé vyznělo, jako kdybych nebyla spokojená se svými známkami s fyziky (což možná nejsem) a snažila se je vytáhnout tímhle - tak to není a za tímto názorem si stojím.
 

2 people judged this article.

Comments

1 Stitch Stitch | Email | Web | 8. december 2016 at 19:13 | React

Já osobně bych byla vděčna za to kdybych takové fyzice a chemii rozumněla. Jenomže nerozumim a tak se z těchto předmětů snazim mít alespoň dobré známky a mohla se dál věnovat studiu jiných předmětů.
Já ve tvé anketě bohužel hlasovat nemůžu.
Druhá odpověď není opakem první a i kdyby byla stále bych nemohla odpovědět. V některých předmětech bych raději měla dobré známky a mít špatné známky a chápat uçivo? To se mi nelíbí. Pokud učivo chápu tak je myslím správné abych dostala známku odpovídají tomu

2 Ortie Ortie | Web | 8. december 2016 at 20:52 | React

Máš pravdu, že škola není o známkách, ale spoustě učitelů a žáků to nedošlo.

3 Danča Danča | Web | 9. december 2016 at 11:14 | React

To je svatá pravda, známky možná jen pomohou, ale co se vlastně nakonec upotřebí?

4 Evangeline. Evangeline. | Web | 12. december 2016 at 20:49 | React

Článek se mi moc líbil, určitě je rozhodně lepší jak člověk dané látce porozuměl a jak ji dokáže použít ve svém vlastním životě než pouhá suchá teorie, která mu neříká nic. Nechci říct, že na známkách nezáleží z mého hlediska záleží, mě na známkách bude záležet, ale pouze z určitých předmětů, které jsou pro mě důležité.
S tou angličtinou nebo s jakýmkoliv jiným jazykem, pokud ho člověk nezačne skutečně používat, tak je mu kupa gramatiky a slovíček na nic; pamatuji si na dobu, kdy jsem začala chodit na doučování a neuměla jsem složit větu v přítomném čase a moje slovní zásoba byla na úrovni nula, ale tím, že jsem jazyk používala, uměla jsem toho mnohem více než ostatní, u nichž byla třeba větší slovní zásoba, ale nač je člověku slovní zásoba a kupa teorie, pokud neumí s jazykem pracovat.

5 Siginitou Siginitou | Web | 28. march 2017 at 12:36 | React

Ano taky se přidávám. Škola není jen o známkách.
Uh, fyzika mi nikdy nešla, byla jsem vždy ráda když sem to nějak dávala :D
A máš moc krásně ten článek napsaný :)

6 Avilan Avilan | Web | 28. march 2017 at 12:42 | React

Jo, to je podle mého dneska velká chyba. Že učitelé chtějí přesné definice. Napíšeš špatně jedno slovo a bum, celá otázka za 0 bodů. A pak ti, kteří tomu rozumí a budou si to pamatovat ještě dlouho, mají špatné známky, zatímco ti, co se to naučili slovo od slova den předem si už za týden na to ani nevzpomenou.
Na druhou stranu výmluva - známky nejsou důležité, mi přijde poněkud úsměvná. Pokud víš, že nebudeš potřebovat známky z osmé a deváté třídy kvůli bodům navíc k přijímačkám (nebo ze střední kvůli výšce), tak pak ti jsou asi opravdu na nic.

7 Lotty Lytton Lotty Lytton | Web | 28. march 2017 at 13:30 | React

Zrovna z fyziky bych si vybrala raději tu dobrou známku..protože mě ten předmět absolutně nezajímá a už se s ním nikdy v životě nesetkám. A ani nestojím o to, abych mu rozuměla.

Vlastně jsem se nikdy neobtěžovala naučit ani ty definice, ale všechno opsala od kamaráda, který to nejen uměl, ale i tomu rozuměl.

...

Ale zhruba vím, co popisuješ. Přesně stejné zklamání jaké ty popisuješ ve fyzice, jsem já pociťovala v dějepise. Dobrou známku člověk dostal, když si pamatoval hromadu datumů (na ty byla naše učitelka extra vysazená) a podobných volovin. Jestli student, rozumí souvislostem. Jestli ví, co vedlo k čemu a jaké byly důsledky jednotlivých událostí...tak to totální nezájem.

Ony se ty datumy v testech mnohem snáze opravovali.

8 Circle Circle | Web | 28. march 2017 at 15:06 | React

Škola tu není od toho, aby připravila na život a vlastně ani nikdy nebyla. Škola je tu od toho, aby nám poskytla elementární znalosti. Bez nich by si lidé za chvíli mysleli, že když onemocní, postihl je ďábel, mysleli by si, že blesk je kouzlo a že doktoři jsou kouzelníci. Nastavilo by to obrovské rozdíly mezi lidmi, což nechceme nikdo.

A na známky se ÚPLNĚ VYKAŠLI. Pokud nechceš jít třeba na medicínu, práva, nebo další obory, kde je potřeba ten nejlepší průměr, tak ti bohatě stačí, když budeš mít čtverky. Jediné, k čemu známky jsou, je vylepšení pověsti mezi učiteli, což je zase chyba oněch učitelů, kteří se na to dívají (většinou jsou to ti nejzakomplexovanější, co se mstí na dětech za to, že mají zmrvenej život :D).

Takže klid a hlavně žádný stres kvůli škole a známkám, nemá to smysl.;)

9 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 28. march 2017 at 15:19 | React

Nemyslím, že by bylo nutné rovnou známkovat tyto předměty jinak, ale opravdu je nutné dívat se na to, jestli tomu student rozumí, ne jen jak moc přesně napíše definici/vybraný postup podle požadovaného vzoru. Důležité je přesně to, co říkáš. Jestli tomu rozumíš. Jaké z toho máš známky, to je celkem úplně jedno (bohužel ti budou ještě do střední tvrdit, že na těch číslech záleží, a bohužel, pokud půjdeš dál na školy, kde se přihlíží k průměrům, tak i nesmyslně záleží, ale potom už to nikdy nikoho zajímat nebude - na rozdíl od skutečnosti, jestli tomu rozumíš). Není ani vůbec pravda, co tu píše Circle, že na medicínu a práva potřebuješ nejlepší průměr - nepotřebuješ, stejně se dělají přijímačky, klidně tam jdi i se špatnýma známkama. I tam nakonec záleží, jestli tomu, co říkáš/děláš rozumíš, ne jestli umíš odpapouškovat učebnici. Pokud je rozumný vyučující, nebude chtít papouškovat ani paragrafy (naštěstí jsme těch rozumných měli dost), bude chtít, abys znala jejich smysl a shrnula, co v nich je. Bohužel, jsou učitelé, kteří klasifikují jen na základě papouškování, ale ti jsou špatní. Správný učitel, když vidí, že definici/vzoreček teoreticky neznáš, tě nechá to říct vlastními slovy/odvodit. Vzpomínám si třeba na základce, jak v matice nás učila učitelka odvozovat vzorečky nebo počítat procenta, když prostě někdo nebyl schopný spojit teoretický výklad s praktickým využitím, úplně cvaklým způsobem, co moc učeně nezněl, ale pomocí něj se to dalo pochopit. Tak by to mělo být.

10 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 28. march 2017 at 15:25 | React

[6]: Není úsměvná, je dost opodstatněná. Já jsem třeba silně proti přijímání na základě průměru známek. Však co vypovídají o uchazeči? Že je dobrý v těch předmětech? Nebo že je schopný se to navrčet/dokáže efektivně podvádět/je oblíbenec učitelů na základce/má protekci/vybulí si nové šance/má talent? Na střední u nás přišla většina, co na základkách zářila. Kupodivu, nějak rychle zářit přestala. A vysokou, kam šli jako miláčkové učitelů a skvělí studenti, dokončilo ještě méně z nich. Ono stojí vedle sebe uchazeč se samýma a uchazeč se samýma a přitom ten nalevo je o půlku chytřejší než ten napravo, protože jeho škola má vyšší nároky... fakt známky by podle mě měly zůstat jenom v rámci té dané školy a jakmile skončí pololetí, mělo by na těch už udělených přestat záležet.

11 Tamara Tamara | Web | 28. march 2017 at 15:33 | React

Jsem pro zrušení stereotypního známkování. Každý vynikáme v něčem jiném a abych byla smutná z pětky z fyziky, když naprosto vynikám v němčině, je dost uhozený. Učební styl ve 14. století byl jaksi dost omezený, ale výuka diskuzí je podle mne názornější než biflování.

12 Avilan Avilan | Web | 28. march 2017 at 16:04 | React

[10]: Úsměvné je to do té doby, do kdy se to takhle dělá. Jenomže se na to podívej i z druhé strany. Jakmile budou rodiče, učitelé, všichni okolo říkat - neřeš známky, ty jsou na nic... Tak kdo se vůbec bude učit? Asi nikdo :D Teď jsou známky aspoň nějaká motivace k učení. Protože, ruku na srdce, asi jenom tak z paty ti dítě neodříká vyjmenovaná slova, pokud nebude vědět, že za naučení něco dostane (v tomhle případě hezkou známku a dobrý pocit). To, že je úroveň na školách různá a že učitelé jsou vesměs idioti, kteří neumí učit, je další věc. A protože to dneska je tak, že se na středních a vysokých bere v potaz průměr... Eh, kdo by si dobrovolně snižoval šance na přijetí? To mají lidi dneska tendenci být za chudáky? Chci se dostat na výšku a potřebuju k tomu dobrou známku z fyziky? To radši tu hodinu denně obětuju a naučím se to, co se po mně chce, ne?
A kolik zase já znám od nás z výšky úžasně chytrých lidí, co měli právě na gymplu ty špatné známky, protože se nemuseli učit a najednou ejhle, na výšce jim nestačí poslouchat a po prvním zkouškovém je vylijí? A pokud vím, že půjdu na učňák nebo na střední, kde známky z těch předmětů, které mi nejdou, nikdo nebude chtít, tak pak jasně, na co se obtěžovat, hlavně že tomu rozumím. Pak ano, tyhle známky jsou zbytečné.
Bohužel je tak dnešní systém nastaven a nic nenasvědčuje tomu, že by mělo být něco jinak. Stejně tak, jako se nikdo nebude ptát, jaké měl člověk známky v devítce, tak se taky nikdo nebude ptát - a tebe chudáčku nevzali na střední, protože jsi měl špatnou učitelku? Ne. Na to se fakt taky nehraje :D

13 Avilan Avilan | Web | 28. march 2017 at 16:14 | React

[10]: Jako přijímání pouze podle známek je vážně ta největší konina, co kdo mohl vymyslet. Jednička na jedné základce může vypovídat o žákovi to stejné, jako trojka o žákovi z druhé školy. Proto jsem i vděčná za gympl, kde se na známky nehledělo vůbec. Co jsem chtěla říct, je to, že pokud daný člověk ví, že kvůli tomuhle hloupému systému potřebuje lepší známku a stačí mu k tomu jenom večer si sednout  a něco se naučit... Nemrzelo by až pak zpětně toho člověka, že se kvůli svému postoji/lenivosti nedostal na školu, na kterou chtěl jít?

14 Myfair favourite Myfair favourite | Email | Web | 28. march 2017 at 16:23 | React

Máš naprostou pravdu. K čemu nám jsou všelijaký vzorečky, názvy veličin, později rovnice atd.? Podle mě jsou důležitý: chemie, přírodopis, informatika, dějepis, občanská výchova, cizí jazyky, základy matematiky a češtiny, něco málo z hudebky a pro někoho, kdo rád kreslí pak ještě výtvarka. (To na základce.) Jinak moc hezký článek a naprosto souhlasím. :-) P.S. S fyzikou to mám stejně, třeba ostatní se patlají s úlohou a já už ji mám hotovou. :-D  :-D

15 Alka-fejetony Alka-fejetony | Email | 28. march 2017 at 16:30 | React

Dala bych přednost českému názvosloví. (Jako že name = jméno apod.)
Zdráhám se věřit věku 12 let - viz About you...
Jestli jo, nech fyziku fyzikou a kmitej na nějakou dobrou VŠ. A nezlob se, že ti tykám, jsi vlastně děcko, tak sorry.

16 Mudroočka Mudroočka | Email | Web | 28. march 2017 at 16:46 | React

Máš pravdu. Chodím na gymnázium a každý učitel si představuje, že se budeme do jeho předmětu pořádně učit. Ale kdybych se měla každý den půlhodiny učit matiku, fyziku, chemii, zeměpis atd., tak se z toho určitě zblázním.

Jinak máme úplně úžasného učitele na dějepis. Nemusíme si psát zápisy, nezkouší nás... Dějiny si přehráváme jako scénky. Výsledek? Víc toho víme a všechny nás to baví (i když nejsem zrovna dějepisnej typ), což má za následek, že se o ten předmět i víc zajímáme... ;-)

17 Avilan Avilan | Web | 28. march 2017 at 17:01 | React

[16]: Ten dějepis závidím :) My měli tak hrozně nudnou učitelku, že víc to snad už ani nešlo. Monotónní hlas, žádné zajímavosti, nic. Jenom čísla, čísla, čísla. Nesnášela jsem ten předmět :D

18 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 28. march 2017 at 17:41 | React

[12]: Neříkám jet celou dobu "neřeš známky", přečti si poslední větu. Aby známky zůstaly relevantní v rámci pouze té konkrétní školy ve vztahu k tomu konkrétnímu studentovy coby ohodnocení jeho současného výkonu a jakmile se uzavře etapa (kterou obvykle je pololetí, nebo třeba rok), tak od té chvíle by mělo být celkem jedno, co z čeho měl. Ve vztahu k dalším stupňům vzdělávání už by to nemělo být relevantní vůbec. Stejně tak jsem vlastně neříkala vůbec nic, čemu se snažíš oponovat v druhé části. Pokud ví, že bude potřebovat k přijetí průměr, bohužel na známkách záleží. Což je ale taky jediný důvod, proč by na nich mělo záležet i jindy než v jednom klasifikačním období, a je to důvod strašnej. Když ale ví, že průměr potřebovat nebude (a doufám, že natolik se to od mých přijímaček ještě nezměnilo a fakt se jím neřídí každá škola), je z předestřeného výběru (rozumím tomu a dostanu horší známku nebo umím odříkat definici, aniž by mi sepla spojitosti a dostanu jedničku) rozhodně užitečnější to první.

19 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 28. march 2017 at 17:43 | React

[18]: *studentovi

20 Heaven Heaven | Web | 28. march 2017 at 17:51 | React

I když dostanu jedničku z nějakého předmětu, ani tak bych si netroufla říct, že tomu rozumím.
Nápad to je sice krásný, ale velmi nereálný, alespoň z mého pohledu. Jak chceš tedy hodnotit žáka jinak, než podle známek? Jo, šlo by to podle bodů, ale i počet bodů odpovídá nějaké známce, musel by se překopat celý systém a to není za chvíli.
Ano, na gymplu mám taky spostu předmětů, které mně nezajímají. Ale tak nějak se snažím mít dobré známky, protože je to potřeba třeba na vysoké školy (některé) a taky pro vlastní pocit. Není to úplně nejšťastnější systém. Kolikrát dostanu jedničku proto, že si to tipnu nebo mám štěstí. Ono to také není jen o znalostech, ale i o tom, jestli znáš toho učitele, znáš jeho písemky a víš, jak se na to připravit, potom jsou tvore znalosti nepodstatné. A pokud máš dobré znalosti a nevyhovují ti písemky, jak to dokážeš jinak. Budeš toho učitele přesvědčovat, že to víš, i když máš čtyřku? To by mohl každý.
Jako promiň, ale definice je od toho, aby byla přesná. Když máš definovat zákon akce a reakce a víš, co to znamená, napíšeš to ale jinak, než ti to učitel přesně nadiktovat, ale i přesto tam máš obsažené všechno, férový učitel by ti to měl uznat. A když ti tam chybí třeba jenom jedno, ale důležité slovíčko, je jasný, že ti to neuzná. Zní to možná jako blbost, ale i na vytváření definic existují pravidla, jinak nemůžeš ani pořádně argumentovat :)

21 Kassu Kassu | Email | 28. march 2017 at 18:41 | React

Dalším problémem je, že asi třetinu toho ce se učíme ROZHODNĚ nikdy neupotřebím.

22 Spixy Spixy | 28. march 2017 at 20:50 | React

Mám to podobně. Studuji, na přání matky, odbornou střední školu. Mým snem byla vždy věda a původně jsem chtěl jít na gymnázium, leč má matka s tím nesouhlasila, že se jedná o zbytečnou školu, ale i přes to jsem se svého cíle nevzdal. Nedávno jsem se bavil s lidmi z gymnázia, kteří mají takřka čistě jedničky. Bavili jsem se o chemii a fyzice a já zjistil, že daným předmětům, paradoxně, rozumím mnohem lépe než oni. Ono i jejich testy z chemie zvládám s přehledem a nemusím se je učit mechanicky, nazpaměť. Takže ano, je fajn mít jedničky, ale to nic neříká, neboť pokud se učí čistě zpaměti, tak stejně nic neumíš dlouhodobě a nakonec z toho vyhoříš. (A propos, daní studenti byli lidé, kteří se zajímají o přírodní vědy, což je ještě smutnější.)

23 Switch Switch | Web | 28. march 2017 at 20:57 | React

"V 6. ročníku mi přibyl nový předmět - fyzika. A vzhledem k tomu, že já prostě nejsem ten matematický typ člověka"...
Nechci být puntíčkář. Kecám. Chci. Matematika a fyzika toho nemá až tolik společného :-D  dál jsem to nečetla... sry

24 Lucka Lucka | Email | Web | 28. march 2017 at 22:34 | React

Musím říct, že na svůj věk máš vážně zajímavý postoj, který se mi líbí. :-) Většina učitelů bohužel zastává statickou funkci, nechávají nás do zblbnutí se učit definice a přesné roky, ač se mnohdy jedná o informace, které už nikdy nevyužijeme a v podstatě nám k ničemu nejsou. Zrovna teď mám kamarádku, která dálkově studuje další střední školu, aby měla pedagogické minimum jako učitelka ve školce. Místo probírání věcí, které by jim tam mohly být platné se musí naučit 4 stránky malířů, jejich děl a musí je poznat na obrazu. Pro učitelku v mateřské školce je to opravdu velmi užitečná znalost... Že by tak dvouleťáky ze soukromé školky vzala na prohlídku do galerie a podala jim odborný výklad? :-D Moc hezký článek!

25 L. L. | Web | 28. march 2017 at 22:45 | React

[23]: Na to jsi přišla jak? Matematika je úplně základní nástroj k popisu fyzikálních jevů a bez něj se ve fyzice moc daleko dostat nedá.

26 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 28. march 2017 at 23:41 | React

Neřešit známky se člověk asi naučí až na vysoké - aspoň já to tak mám. Když máš za semestr deset zkoušek, z nichž většina vy vydala za celou maturitu, už neřešíš, jestli to bude za A nebo za E, chceš to mít prostě za sebou. Zároveň na přednášky a semináře chodíš proto, že se vážně chceš něco naučit, ne proto, že by ti záleželo na výsledné známce. A to je super. :)

27 Aa'esha Aa'esha | Web | 29. march 2017 at 6:21 | React

Zcela souhlasím, až na jednu věc. Nejde vůbec o učitele nebo o žáky. Jde o celý vzdělávací systém, a to celosvětově. Škola nejen, že nás učí pouze pamatovat si informace (abychom je mohli ihned po testu zapomenout), kterou jsou navíc extrémně snadno dohledatelné, namísto učení, jak tyto informace využít (velmi zjednodušený příklad: je jedno, jestli vím, že oheň pálí, když tu informaci nevyužiju k tomu, abych nestrkala ruce do plamene). Škola nás navíc učí informace zcela zbytečné  (vážně, kolik lidí kdy využije informaci o tom, jakým způsobem se dělí buňky rostlin? Jeden z tisíce? To budu hoodně přehánět). :-?

28 Čerf Čerf | Email | Web | 29. march 2017 at 8:31 | React

Kdysi jsem učil fyziku a chemii a kdybych nemusel, neznámkoval bych. Známka je podle mne jen převedení poměrně komplikované skutečnosti (kdo jak k předmětu přistupuje, v čem jsou jeho silné a slabé stránky, jak má vědomosti a dovednosti zažité atd.) do zjednodušeného a rádobysrovnatelného vyjádření. Bohužel, pro spoustu zúčastněných stran (úřady, rodiče atd.) je tenhle zjednodušený přístup pohodlnější, a tak si ho vynucují bez ohledu na to, že se v něm spousta podstatných informací ztrácí.

29 Avilan Avilan | Web | 29. march 2017 at 9:06 | React

[27]: Ale i kvůli tomu jednomu člověku se to musí učit ;) Jako sorry, ale to je dobrá pitomost. To bych mohla taky nadávat, proč jsme se učili o spisovatelích nebo výtvarku a dějepis, když zrovna já studuju biologii :D Základní je od slova základ = musíš se naučit od všeho něco - blik ;) A navíc, pokud něco nebudeš znát, tak asi těžko se můžeš rozhodnout, zda tě to může bavit. Ach jo...

[28]: Je to prostě smutné, ale k překopání toho systému dojde v blízké budoucnosti asi těžko.

30 Pražský poděs Pražský poděs | Email | Web | 29. march 2017 at 10:55 | React

Je mi líto, ale neřešit známky si můžeš dovolit při nejlepším až na vejšce. Do tý doby se prostě musíš vejít to určitých měřítek, pokud nechceš...fajn, ale jít makat někam jenom se základkou, no hodně štěstí. Základ všeobecného vzdělání je základ, i když ti nejde, nebo tě nebaví, máš smůlu. Takhle to funguje a k něčemu to je. Minimálně k tomu, že i tupci bez matematického myšlení ví, co je to rovnice a že negramoti si jsou vědomi existence nějaké gramatiky.
Pak už si samozřejmě stěžuješ spíš na přístup učitelů, kdy je jim jedno, co opravdu znáš, ale hodnotí jen výsledek, který můžeš i odněkud opsat a tak. Na to existuje jenom rada: "Líná huba, holý neštěstí". Když to nechápu, ptám se, ptám se třeba desetkrát. Pokud mi to vyučující není schopen vysvětlit a ani mi nenabídne alternativu (pojď za mnou ještě do kabinetu po hodině, pokusím se ti to vysvětlit ještě jednou), tak je to většinou vyučující bez zájmu.
BTW: škola ale vždycky byla jenom o tom, kdo je chytřejší a kdo hloupější, pokud se koukáme do historie tak byla ještě jenom pro ty, kdo můžou za vzdělání platit. Vždycky. Ta kouzelná a často všemi alternativními "školami" opakovaná kouzelná formulka o "přípravě na život" je jen frázovitý nonsens.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement