CWC: Day 1 - Napiš klasickou pohádkovou povídku

2. february 2017 at 17:06 | Jane |  Povídky
Nahoře

Jemné sluneční paprsky dopadaly na krásně zelenou trávu. Bylo příjemné teplo a vzduchem se nesla vůně květin, však bylo skoro léto, nejteplejší období celého roku. Ptáčci cvrlikali a na obloze se jakoby prohánělo několik málo obláčků. Jakoby se předháněli v co se dokážou vytvarovat a tak jednu chvíli se na té modré nádheře vyjímala oblaka ve tvaru draků s velkými křídly a za chvíli už se mráčky změnily v králíčky a jakoby poskakovaly po obloze.
Tam nahoře, v nebi byla malá dívenka která mezi mráčky pobíhala a smála se jak se před ní pořád zjevovaly jiné postavy.
Její zvonivý smích se krásně nesl vzduchem, jako příjemný letní vánek. Proháněla se mezi všemi těmi oblaky a ta se snažila zaujmout jiná a jiná postavení jen aby holčičku rozesmála.
Najednou jakoby dívenka zakopla a ač se mráčky snažily ji zachytit padala z oblohy dolů kamsi do údolí které ještě nikdo neprozkoumal. Padala a vítr jí vál mezi vlásky a najednou ucítila něco tvrdého co ještě nikdy nezakusila. Byla to zem. Tam nahoře nic takového neměli a tak byl pro ni tento pocit nový a dosud neprobádaný. Udělala jeden krok, druhý a pořád cítila onu pevnou půdu pod nohama - byl to vážně zvláštní a neobyčejný pocit.
Rozlédla se kolem sebe aby našla své kamarády které měla za úkol v nebi hlídat a kteří se neustále tvarovali do nejrůznějších útvarů, ale nikde je neviděla. Podívala se na jednu stranu, na druhou, i na tu zvláštní zem se podívala a pak zaklonila hlavu nahoru a spatřila jak se tam rozprostírají její kamarádi. Její domov byl tam nahoře a ona byla tady dole. A co až se mráčky rozutečou? Musela se co nejdřív dostat zpátky.. ale jak?
Očima putovala po krajině kolem ní, bylo zde spoustu zvláštních sloupů z nichž vyrůstaly zvláštní zelené výhonky. Rozhodla se že po nich vyšplhá až nahoru, zpátky domů na oblohu. Natáhla jednu nohu, rukou se přichytila a začala šplhat. Z nenadání se začly ozývat zvuky: "Au! Přestaň, to bolí!" slyšela hlasy ale nikde nikoho neviděla. Znovu se ujistila že v okolí nikdo není a pak viděla jak se jeden ze sloupů pohnul, výhonky zašustily a povídaly tak další slova: "Tak pusť se mě už, jestli se chceš dostat zpátky nahoru odkud si spadla, pomůžu ti, jen už mě prosím netahej!" Výhonky se ztišili a holčička seskočila zpátky na zem. I napodruhé to byl zvláštní pocit.
Najednou uviděla jak se jeden ze sloupů naklání a proplétá se dohromady s dalším. Slyšela tichý šelest který dohromady s dalšími tvořil změť šumivých zvuků a sledovala jak se jí před očima formuje zvláštní konstrukce. Stromy utvořily žebřík aby dívenka mohla zpátky domů. Na tváři se jí vykouzlil úsměv a radostně se vydala šplhat zpátky nahoru za mráčky, které se už ze samé nedočkavosti navzájem honily po obloze. Na poslední příčce se zastavila. Měla by jim přece nějak poděkovat, tolik toho pro ni udělali. Vyšplhala dál až zase ucítila ten měkký povrch pod nohama, na který byla zvyklý. Jen co se s kamarády přivítala něco jim s úsměvem pošeptala. Po chvíli se z nebe snesly kapičky vody. Jak to stromy zavětřily, byly dívence moc vděčné, jakoby slyšely mezi kapkami její hlásekk šeptající slůvka "Děkuju vám!".

***
Abych pravdu řekla, s pohádkou jsem se naposledy dostala do styku už dávno před několika lety, možná tak v 1. třídě.. Nikdy jsem nebyla nějaký velký pohádkový fanda a nikdy jsem ani nezkoušela nějakou pohádku napsat, tedy až dodnes. Trošku jsem se obávala jak to dopadne. Nechtěla jsem žádně klišé unesených princezen, zlých draků a princů zachránců. Tak jsem nakonec splodila tohle. Sama nemůžu úplně soudit jestli se mi to líbí nebo ne, jestli s tím jsem nebo nejsem spokojená. To ale můžete udělat vy v komentářích a já bych za to byla vážně ráda. Přijde mi to trochu kratší a ani se tam toho moc neděje.. Slíbila jsem že to má vyjít v pátek ale zveřejňuju to už dneska a zítra si nechám prostor na balení a možná taky napíšu další část. Snad se vám tenhle zvláštní kousek líbil, sice na něj nejsem moc hrdá ale je to něco, co můžu nazvat pohádkou. Snad..
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 kouzelnakrajina kouzelnakrajina | Web | 2. february 2017 at 17:49 | React

nádherná povídka, taky píšu, mlžeš se mrknout... :-)

2 comeongirl comeongirl | Web | 2. february 2017 at 18:24 | React

[1]: Děkuji! Máš moc pěkné příběhy :-)

3 VioletWhales VioletWhales | 2. february 2017 at 18:42 | React

Moc pěkné počtení, povedlo se! :)

4 Eliss Eliss | Web | 2. february 2017 at 19:13 | React

Překrásný příběh z obláčků...

5 comeongirl comeongirl | Web | 2. february 2017 at 20:17 | React

[3]: Moc děkuji!!

6 comeongirl comeongirl | Web | 2. february 2017 at 20:19 | React

[4]: Díky! :-)

7 Ilian Ilian | Web | 20. february 2017 at 22:14 | React

Krásný příběh a myslím, že ho můžeš hrdě nazývat pohádkou :-) A samozřejmě taky body za originalitu ;-)
Já první téma pojala spíš humorně a jednodušeji 8-)

8 comeongirl comeongirl | Email | Web | 21. february 2017 at 14:43 | React

[7]: Děkuji!

9 Teri Teri | Web | 28. april 2017 at 7:17 | React

Bylo to nadherne a také pořàdám psací, hledala jsem inspiraci a taky jsem ji našla :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement