Milá Ano,

14. december 2017 at 6:45 | Jane |  Povídky
Milá Ano,
Moje přítelkyně, inspirace, můj největší vzore, moje... Ty jsi ten důvod, proč ztrácím kontrolu. Pojď se mnou, dokážu ti, že přecejen můžeš mít něco pod kontrolou. Ale co? Jak mám poručit svým nohám, aby mne poslouchaly, jak mám donutit svůj mozek se plně soustředil, jak mám přikázat svým věčně unaveným očním víčkám, aby zůstala otevřená? Jak mám zabránit svým snad už neexistujícím vlasům, aby neustále opouštěly svá místa, jak mám přinutit své tělo aby se zahřívalo i pod všemi těmi vrstvami tlustého oblečení, jak mám přinutit sebe, abych... Prvotní pocit vítězství, kdy čísla na váze každým dnem klesala jako bys mne nechala okusit jen abych se teď utápěla ještě v hlubším moři šťastných vzpomínek na dobu, kdy jsme si byly tak vzdálené. Teď je to rutina. Vzbudit se a snažit se zůstat celý den vzhůru, vstát a dojít k váze, nechat hlavu ať se motá a kolena ať se podlamují, stoupnout si a vidět něco, co už si snad ani nejsem schopná uvědomit. Pohlédnout do zrcadla a slepě se v něm zklamaná sledovat. Celý den se snažit zůstat alespoň trochu při smyslech a přitom cítit ty samé smyslové buňky pomalu odumírat. Celý den se snažit přežít, přitom zevnitř pomalu umírat. Ptát se, jak jsem se mohla dostat až sem, snít o jídle, celých stolech se pod jeho váhou jen prohýbajících a přitom nemít dost síly vzít do ruky ani rohlík. Deset kalorií sem, pět tam, jeden schod, to je mínus jednu další. Udělám dalších dvacet sedů lehů a můžu mít kůrku k večeři. Slibovalas mi hory doly, úspěch, spokojenost, lásku... Mám být hrdá na to, co jsem dokázala? Že už pro mne není šťastných dní, byť jen dní jako takových. Milá Ano, cesta, kterou jsi mi ukázala nevedla do království splněných snů. Zavedla jsi mě po stezce přímo smrti do chřtánu. Co můžu kontrolovat teď, když už si ani nejsem jistá jak dlouho se ještě budu ploužit po Zemi. Jsi jako hurikán, Ano. Prohnala ses mnou a zpustošila mne. Když chodím, lidé si mne nevšímají, jako by snad moje váha již byla tak nízká, že jsem dospěla až k bodu průhlednosti. Když se ale podívají, odvracejí oči, matky svým dětem obrací pohledy a staré babičky na mě ustaraně hledí. Už nevypadám jako člověk, nevypadám jako já, ale jako ty. Přetvořila jsi mne k obrazu svému aby sis se mnou potom mohla pohrávat až mě nakonec jednou celou pohltíš. Milá Ano, ty jsi smrt, které jsem se jako malá tolik bála, přestrojená se vydáváš za přání a sny nás všech dívek. Nás všech dívek, které se cítí bezvýznamnými a tak se radši chopí tvé ruky a už se nikdy nepustí. Krásné, chytré dívky, kterés proměnila ve svoji armádu vyzáblých lidských koster, co se už ani neudrží na nohou. Ale když se hurikány proženou vesnicemi, lidé se vzchopí, vylezou z úkrytů ven a vydají se hledat své blízké. Dívky můžou být znovu krásné, stačí jen když se pustí tvé smrtonosné dlaně. Milá Ano, nechala jsi mne nahlédnout za oponu, již jsem se špičkami prstů dotýkala smrti. Ale já se ti nepoddám a budu bojovat, dokud mé srdce bude bít. Opouštím tě, milá Ano, tohle je můj dopis tobě na rozloučenou.

Sbohem, Tvá
Dívka, která věří v lepší zítřky

 

5 people judged this article.

Comments

1 Sophie Sophie | Web | 14. december 2017 at 7:37 | React

Pekne napísané..

2 anorexiaisbeautiful anorexiaisbeautiful | Email | Web | 14. december 2017 at 10:12 | React

Moc hezky napsané. :-)

3 hedd hedd | Web | 14. december 2017 at 14:39 | React

Souhlasím s komentáři výše! A jsem ráda za poslední větu. ;-)

4 quthin quthin | Web | 14. december 2017 at 15:05 | React

to si vymyslela sama? :O je to uzasny! a mas pravdu, ja kdyz to ted ctu, tak si rikam, jak jsem se take mohla nechat stahnout a moc dobre si pamatuju na to obdobi..chci se do nej nekdy vratit, ale uz to nedokazu coz je asi dobre a hlavne mi nebylo prijemne neustale motani hlavy atd..

5 Anička Anička | Email | Web | 14. december 2017 at 16:46 | React

♥ AHOJ ♥
Som tu staronová PRO-ANA,MIA blogerka, a bola by som rada za tvoju podporu.
PS: Mám nový článok o tom ako to chodí v nemocniciach s liečbou PPP. Ak by ťa to zaujalo tak mrkni.
Ďakujem

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement